Nařízení vlády - konopí - odůvodnění

Odůvodnění Národní protidrogové centrály Policie ČR ke změně trestního zákoníku platné od ledna 2012 k legálním odrůdám konopí a změně měření THC v konopí a dále je uvedena celá důvodová zpráva z roku 2009 a zdůvodnění změny trestního zákoníku od roku 2012

Od: Rozsypal Jaroslav Mgr. <JRozsypal@msp.justice.cz>
Datum: 23. srpna 2012 16:57
Předmět: RE: Dotaz dle zákona 106/1999 Sb. k zákazu pěstovat technické konopí

Vážený pane Dvořáku,

 k Vaší žádosti ze dne 12. 8. 2012 Vám v příloze zasíláme část materiálu nazvaného „Vyhodnocení aplikace nařízení vlády provádějících trestní zákoník“, který byl předložen vládě jako vyhodnocení dopadů nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé. Ve věci technických podrobností Vám doporučuji kontaktovat Národní protidrogovou centrálu Služby kriminální policie a vyšetřování, která je kompetentní k poskytování tohoto druhu informací majících vztah k citovanému nařízení vlády.

 S pozdravem

Mgr. Jaroslav Rozsypal

vedoucí oddělení styku s veřejností

(agenda svobodného přístupu k informacím)

odbor tiskový

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10

tel.:   +420 221 997 415

e-mail:  jrozsypal@msp.justice.cz

www.justice.cz

„Vyhodnocení aplikace vybraných podzákonných právních předpisů provádějících zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník“ - vybraná část vztahující se k nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku

Zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb., (trestní zákoník) obsahuje v § 289 odst. 3 zmocnění k provedení trestního zákoníku, a to nařízením vlády, kterým se stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 trestního zákoníku a jaké je jejich množství větší než malé.

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88 byl realizován požadavek praxe rozdělit drogy do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich zneužívání. V návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy byla do trestního zákoníku vložena nová privilegovaná skutková podstata trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 trestního zákoníku), jež umožňuje změkčit trestní postih proti samozásobitelům psychotropních rostlin a hub ve smyslu citovaného usnesení vlády č. 1177.

V souvislosti s vytvořením této nové skutkové podstaty bylo z důvodu právní jistoty zapotřebí závazně vymezit druhy rostlin a hub, jež jsou pro účely trestního zákoníku považovány za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku, a určit množství těchto rostlin a hub, které zakládá trestnost jejich pěstování. Z uvedeného důvodu bylo přijato předmětné vládní nařízení k provedení zmocnění obsaženého v § 289 odst. 3 trestního zákoníku.

K otázce pěstování rostlin obsahujících meskalin

Přijetí nařízení vlády, kterým se stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 trestního zákoníku a jaké je jejich množství větší než malé vyvolalo rozporuplné ohlasy veřejnosti. Od schválení se ve sdělovacích prostředcích objevují různé informace, které znepokojují některé skupiny obyvatel. Jedná se zejména o problematiku pěstování kaktusů a obavy jejich pěstitelů, vzhledem k tomu, že tyto rostliny obsahují látku meskalin, která je v citovaném nařízení vlády uvedena. Sám meskalin je psychotropní alkaloid a je uveden v příloze č. 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (ve stejné příloze je také uvedeno LSD, extáze, psilocybin). Tento zákon stanoví, co se považuje za omamné a psychotropní látky, a na tento zákon odkazoval i do konce roku 2009 platný trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že pěstování rostliny obsahující meskalin mohlo být za splnění zákonných podmínek trestným činem již před 1. lednem 2010, pokud jednání pachatele směřovalo právě k tomu účelu, aby byla získána omamná nebo psychotropní látka.

V tomto ohledu nepřinesl nový zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb., trestní zákoník, žádnou změnu. Nové je pouze stanovení hodnot určujících množství větší než malé u rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, a to prostřednictvím výše uvedeného nařízení vlády. Před 1. lednem 2010 toto množství určoval v každém konkrétním případě soud a judikatura.

Cílem shora uvedeného nařízení vlády samozřejmě nebylo a není jakkoli poškodit pěstitele kaktusů a sukulentů a ani to předmětné nařízení nečiní. Cílem je z důvodu právní jistoty závazně vymezit druhy rostlin a hub, jež jsou pro účely trestního zákoníku považovány za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Na zpracování předmětného nařízení vlády se podílela skupina expertů na drogovou problematiku; jedná se o odborníky z I. lékařské fakulty UK, odborníky z Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Botanické fakulty UK, odborníky z Národního monitorovacího střediska pro drogové závislosti a experty z ministerstva zdravotnictví.

Pro posouzení, zda je trestné pěstování rostlin a hub uvedených v předmětném vládním nařízení, tedy včetně rostlin obsahujících meskalin, je nutné vycházet ze znění skutkové podstaty trestného činu nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku vymezené v § 285 trestního zákoníku. Podle § 285 odst. 1 trestního zákoníku je trestné neoprávněně pěstovat pro vlastní potřebu v množství větším než malém rostlinu konopí a dle § 285 odst. 2 trestního zákoníku je trestné neoprávněně pěstovat pro vlastní potřebu v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Z uvedeného je zcela zřejmé, že lze postihovat pouze takové pěstování, které je neoprávněné. Blíže k otázce neoprávněnosti - viz příloha č. 4 (Stanovisko odboru bezpečnostní politiky MV a Národní protidrogové centrály SKPV k problematice pěstování rostlin s obsahem meskalinu).

Jiná situace by byla samozřejmě v případě, pokud by kdokoli pěstoval kaktusy právě za účelem výroby meskalinu. V případě, že by byl prokázán úmysl pěstovat kaktusy za účelem výroby této psychoaktivní látky, mohla by být naplněna skutková podstata trestného činu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu.

Pěstitelé kaktusů jistě nepěstují tyto rostliny za účelem výroby omamné a psychotropní látky, ale pro účely vědecké či botanické a výše uvedené skutkové podstaty nebudou proto aplikovány. Zajišťuje to i mimo výše uvedené také ustanovení § 12 odst. 2 trestního zákoníku, vyjadřující zásadu subsidiarity trestní represe a princip „ultima ratio“ z ní vyplývající. Zásada subsidiarity trestní represe totiž vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, to znamená především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, neboť trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu, je třeba považovat za „ultima ratio“, tedy za krajní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe a z ní vyplývajícího principu „ultima ratio“ do trestního zákoníku má význam i interpretační, neboť znaky trestného činu je třeba vykládat tak, aby za trestný čin byl považován jen čin společensky škodlivý. Pěstování kaktusů k vědeckým a botanickým účelům jistě nepoškozuje zájmy chráněné trestním zákoníkem a nebude se proto jednat o trestný čin ve  výše uvedeném smyslu.

Podle vyjádření Ministerstva vnitra ČR není známý jediný případ, kdy byl někdo za účinnosti předmětného nařízení trestně stíhán za pěstování kaktusů. Přesto lze k rozptýlení obav pěstitelské veřejnosti a i na základě výše uvedeného uvažovat po konsenzu všech odborníků na problematiku omamných a psychotropních látek o vyjmutí rostlin obsahujících meskalin z přílohy č. 1 předmětného nařízení. Za situace, že by meskalin zůstal zachován v příloze č. 2 nařízení vlády č. 467/2009  Sb. Tímto by také nebylo dotčeno ustanovení § 286 trestního zákoníku „výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky“.

K otázce rostlin konopí (Cannabis sp.)

Ministerstvo vnitra, některá státní zastupitelství a Institut pro kriminologii a sociální prevenci poukazují na  možné potíže aplikace položky A.1. Přílohy 1 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., jež jako rostlinu, která se pro účely trestního zákoníku pokládá za rostlinu obsahující omamnou nebo psychotropní látku, uvádí „Rostliny konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny“.  Konkrétně jde o slova „z celkové hmotnosti rostliny“. Ministerstvo vnitra uvádí, že stávající formulace znemožňuje kriminalistům určit množství THC v rostlině konopí a argumentují užívanou praxí a odkazem na Nařízení Komise (ES) (aktuálně nařízení Komise (ES) č. 1122/2009), jenž obsahuje „Metodu společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí“.

Z praxe také (zejména státní zastupitelství) zaznívají námitky vůči tomu, že podle formulace v nařízení vlády příslušný druh či odrůda rostliny konopí nutně musí obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny THC, zatímco zákaz podle zákona o návykových látkách (zákon č. 167/1998 Sb.) se vztahuje na druhy a odrůdy, které „mohou“ obsahovat více než 0,3 % těchto látek.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové v souvislosti s aplikací § 289 odst. 2, 3 trestního zákoníku zaznamenalo následující problematické případy. K prvnímu případu se uvádí, že při domovní prohlídce byly zajištěny 3 stopy:

1.     5 kusů živých rostlin konopí pěstovaných v květináčích

2.     krabice se sušenou zelenou a rostlinnou hmotou

3.     sušené květenství rostliny konopí

Zkoumáním z oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že stopa číslo 2 obsahuje 1,34% hmotnostní delta-9-THC, když celková hmotnost stopy je 231 gramů. Obsah  delta-9-THC činí tedy 3,0954 gramů.

Ve smyslu § 2 písm. f) zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, je konopí definováno jako kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík.

V zajištěné stopě č. 2 byly jasně patrny listy různě deformované sušením, avšak vrcholíky, jejichž přítomnost zákon požaduje, nebyly v této stopě nalezeny. Je tedy otázkou, zda takovýto materiál je možno považovat za konopí ve smyslu § 2 písm. f) zákona číslo 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů. Teoreticky lze předpokládat, že původně byly listy roztříděny od květenství z původní jedné rostliny, která sama splňovala podmínky definice konopí podle zákona, pro toto konstatování však chybí důkaz. Nelze pominout, že i listy bývají spotřebovávány, např. při přípravě různých potravin, do nichž při přípravě THC přechází a má pak psychotropní účinky. Jakkoliv lze dovodit, že listy a části konopných rostlin bez květenství nesplňují definici konopí a tedy jejich přechovávání by mohlo být legální, nelze pominout fakt, že i listy obsahují THC. THC je v zákoně definován jako psychotropní látka zařazená do seznamu II v příloze číslo 5 shora specifikovaného zákona o návykových látkách. Vyvstává tak otázka, zda přechovávání jakéhokoliv konopného materiálu obsahujícího THC je nelegální, byť se samotnými listy zákon v tomto smyslu nepočítá. Za situace, kdy nařízení vlády č. 467/2009 Sb., v příloze č. 2 požaduje pro marihuanu více než 15 gramů sušiny s nejmenším množstvím účinné látky, tedy delta-9-THC, 1,5 gramu, kdy ve stopě č. 2 byly zjištěny 3 gramy delta-9-THC, lze podle názoru tohoto státního zastupitelství dovodit, že se pachatel dopouští přečinu podle § 284 odst. 1 trestního zákoníku, neboť přinejmenším přechovává psychotropní látku.

           

V druhém případě byly při realizaci věci zajištěny rostliny konopí, u nichž bylo po provedení chemické expertizy zjištěno, že obsahují 0,27 % THC z celkové hmotnosti rostliny. Tato hodnota nesplňovala hranici stanovenou nařízením vlády č. 455/2009 Sb., podle něhož se pro potřeby trestního zákoníku za rostliny konopí považují všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny. Státní zastupitelství však upozorňuje na skutečnost, že podle § 24 zákona
č. 167/1998 Sb., se zakazuje pěstovat druhy a odrůdy a rostlin konopí, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Je proto zřejmé,
že zákon č. 167/1998 Sb., pamatuje na skutečnost, že rostlina konopí v průběhu života podíl THC navyšuje, přičemž ke konci života rostliny je podíl pryskyřic, a tedy THC, nejvyšší. Jelikož rostliny konopí byly sklizeny v počáteční fázi vývoje, proces kumulace pryskyřice s obsahem THC se přerušil a koncentrace THC nedosahovala hranice stanovené nařízením vlády. Lze dovodit, že z tohoto důvodu se tak nejedná o rostlinu obsahující omamnou a psychotropní látku pro účely trestního zákoníku. Státní zastupitelství proto poukazuje na závažný rozpor mezi nařízením vlády a zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle zákona je zjevně možné postihnout i případ pěstitele konopí, který rostliny pěstuje již v počáteční fázi.

             

Experti z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci doporučují na základě výše uvedeného zpřesnění formulace položky A.1. Přílohy 1 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., a to např. „Rostliny z rodu konopí (Cannabis sp.), které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů“, popř. „Rostliny z rodu konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů“. U první varianty by bylo vhodné připojit odkaz na metodu, kterou se obsah THC zjistí (neboť jde o obsah THC v konkrétních zajištěných rostlinách), zatímco u druhé varianty by bylo třeba prokázat, že zajištěné rostliny patří do druhu a odrůdy rostliny konopí, které mohou mít předpokládaný obsah THC (a přesný obsah v zajištěných rostlinách by nebyl rozhodující).

Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. se použije pouze pro účely posouzení případné trestní odpovědnosti za spáchání trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle § 285 TZ. Pokud osoba pro vlastní potřebu přechovává rostliny či houby, které nejsou uvedeny v nařízení vlády č. 455/2009 Sb., ale některou z omamných a psychotropních látek obsahují, nebo takovou látkou samy jsou, a pokud omamná a psychotropní látka v rostlinách či houbách obsažená dosahuje množství většího než malého, může být taková osoba zřejmě stíhána pro trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle § 284 TZ. S tímto vědomím lze také posuzovat jednotlivé návrhy na doplnění seznamu rostlin a hub, které se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny a houby obsahující omamné a psychotropní látky o další rostliny či houby, nebo naopak na vypuštění některých aktuálně v seznamu obsažených rostlin či hub.

Pokud se jedná o návrh na vypuštění kokainovníku z přílohy č.1 předmětného nařízení vlády s odůvodněním, že jeho pěstování je zakázané § 24 zákona o návykových látkách, mohl by vzniknout problém. Ve stejném ustanovení se řeší i pěstování rostlin konopí, které mohou obsahovat více než 0,3 procent THC. Podle názoru ministerstva vnitra zákon o návykových látkách tedy zakazuje tyto rostliny pěstovat, ale už neřeší postih fyzických osob (nepodnikajících), které tento zákaz poruší. Proto v zákoně o přestupcích existuje nová skutková podstata § 30 písm. k), která tato jednání postihuje, pokud se nejedná o trestný čin. A kritérium pro rozlišení mezi trestným činem a přestupkem je právě pojem „množství větší než malé“, které je v nařízení č. 455/2009 Sb., definováno. Vypuštění by proto mohlo být problematické a přinášet aplikační praxi komplikace.

Od: JRozsypal@msp.justice.cz
Datum: 25. července 2012 11:12
Předmět: RE: Dotaz dle zákona 106/1999 Sb.
 

Vážený pane Dvořáku,

k Vaší žádosti ze dne 18. 7. 2012 Vám v příloze zasíláme:

1) vybranou část odůvodnění k nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku,

2) odůvodnění novely tohoto nařízení (nařízení vlády č. 3/2012 Sb.).

S pozdravem

 Mgr. Jaroslav Rozsypal

vedoucí oddělení styku s veřejností

(agenda svobodného přístupu k informacím)

odbor tiskový

 Ministerstvo spravedlnosti ČR

Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10

tel.:      +420 221 997 415

e-mail:  jrozsypal@msp.justice.cz

www.justice.cz

455/2009 Sb.  NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7.prosince 2009

kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku

            Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:

§ 1

            Za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku se považují rostliny a houby uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 2

            Hodnoty určující množství větší než malé rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 3

            Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.

Příloha 1 Seznam rostlin a hub, které se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku

A. ROSTLINY

1. Rostliny konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny,

III.

O d ů v o d n ě n í

Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

            Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace (RIA) nejsou na tento návrh uplatňovány, neboť dle usnesení vlády  ze dne 22. srpna 2007 č. 927, pokud práce na návrhu začaly před 1. listopadem 2007, nemusí být RIA jeho součástí. Práce na tomto nařízení vlády započaly shodně s přípravou nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), tj. před listopadem 2007.

Důvod předložení návrhu

           

            Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88 byl realizován požadavek praxe rozdělit drogy do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich zneužívání. V návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy byla do trestního zákoníku vložena nová privilegovaná skutková podstata trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), jež umožňuje změkčit trestní postih proti samozásobitelům psychotropních rostlin a hub ve smyslu citovaného usnesení vlády č. 1177.

V souvislosti s vytvořením této nové skutkové podstaty je z důvodu právní jistoty zapotřebí závazně vymezit druhy rostlin a hub, jež jsou pro účely trestního zákoníku považovány za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku, a určit  množství těchto rostlin a hub, které zakládá trestnost jejich pěstování.

Z uvedeného důvodu se předkládá návrh nařízení k provedení zmocnění obsaženého v § 289 odst. 3 trestního zákoníku. Uvedený návrh nařízení je v souladu s tímto zmocněním, neboť vymezuje rostliny a houby, které se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku, a stanoví, jaké množství těchto rostlin a hub se považuje za množství větší než malé.

Předkládaný návrh nařízení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s právem Evropských společenství, které v tomto směru řešenou problematiku neupravuje.

Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, sociální dopady a dopad na životní prostředí

            Úprava navrhovaná v tomto nařízení vlády si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu, ani z ostatních veřejných rozpočtů.

Navrhovaná úprava není spojena s dopady na hospodářské subjekty, se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

            Stávající právní úprava ani navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci žádného z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje žádné z pohlaví a nestanoví odlišné podmínky.

 

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

          Předkládaný návrh novely je v souladu se zmocněním - § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, podle něhož vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

            Problematika, která je předmětem navrhovaného nařízení, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU a není součástí obecných právních zásad práva Evropské unie.

Zvláštní část

 

K § 1:

            Uvedené ustanovení odkazuje na přílohu č. 1 nařízení, kde se v souladu se zákonným zmocněním stanoví, jaké rostliny a houby se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku.

K § 2:

            V tomto ustanovení se odkazuje na přílohu č. 2 nařízení, která v souladu se zákonným zmocněním pro účely trestního zákoníku vymezuje pojem „množství větší než malé“ “ u rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku.

K § 3:

            Vzhledem k potřebě efektivně zajistit provádění trestního zákoníku se navrhuje stanovit účinnost nařízení k datu nabytí účinnosti trestního zákoníku.

K příloze č. 1

            Seznam zde uvedených rostlin a hub je sestaven na základě nejnovějších praktických poznatků a výzkumů v této oblasti. Seznam je zároveň omezen tak, aby nedošlo ke kriminalizaci pěstování rostlin a hub s psychotropním účinkem, které dosud žádnému zákonnému omezení nepodléhaly a které se hojně vyskytují na běžně přístupných místech (puškvorec, petúnie apod.).

3/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. listopadu 2011,

kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku

          Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:

Čl. I

          Nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, se mění takto:

          1. V příloze č. 1 části A bodu 1 se slova „z celkové hmotnosti rostliny“ nahrazují slovy „v kvetoucím nebo plodonosném vrcholíku rostliny konopí (s výjimkou zrn) včetně listů“.

          2. V příloze č. 1 části A se body 2 až 4 zrušují. Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 2.

Čl. II

Účinnost  Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r. ,Ministr spravedlnosti: JUDr. Pospíšil v. r.

IV.

O d ů v o d n ě n í

A. Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace (RIA) nejsou na tento návrh uplatňovány, neboť podle Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace nemusí být (RIA) uplatňována u novel jejichž obsahem jsou pouze změny technického charakteru nemající žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu. Navrhovaná novela je změnou čistě technického charakteru, která dopadá pouze na přílohy předkládaného návrhu, nikoliv na jeho samotná ustanovení.

Důvod předložení návrhu

           

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), obsahuje v  § 289 odst. 3 zmocnění k provedení trestního zákoníku, a to nařízením vlády, kterým se stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 trestního zákoníku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285.

Na základě tohoto zmocnění bylo přijato nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku. Spolu s tímto nařízením vláda přijala rovněž usnesení č. 1550/2009 ze dne 14. 12. 2009, ve kterém uložila vyhodnotit dopady výše uvedeného nařízení a předložit vládě výsledky tohoto vyhodnocení. Tyto výsledky byly předloženy vládě koncem března 2011 a  na základě  jejich vyhodnocení uložila vláda usnesením ze dne 20. dubna 2011 č. 281 ministru spravedlnosti, aby předložil do 31. října 2011 návrhy změn předmětného nařízení.

Ke splnění tohoto úkolu byla ustavena skupina expertů složená z odborníků ministerstva vnitra, ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství, expertů 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy - centra adiktologie, Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování PČR, odborníků Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti při Úřadu vlády a expertů z Institutu kriminologie a sociální prevence. Tato skupina identifikovala některé možné aplikační problémy, které se v předkládaném návrhu řeší. Jde o následující oblasti.

·       Návrh reaguje na požadavek aplikační praxe (Národní referenční laboratoře a orgánů činných v trestním řízení) upravit přílohu nařízení vlády č. 1 tak, aby odpovídala přesněji metodice  řešící kvantitativní stanovení obsahu delta-9-THC (účinné látky v rostlině konopí) obsažené v Příloze č. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, podle které stanovuje obsah delta-9-THC i Národní referenční laboratoř.

·       Dále dochází k vypuštění některých rostlin z přílohy č. 1. Důvodem pro toto vypuštění je zajištění souladu se zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje resp., zakazuje pěstování určitých rostlin.

Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, sociální dopady a dopad na životní prostředí

Úprava navrhovaná v tomto nařízení vlády si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu, ani z ostatních veřejných rozpočtů.

Navrhovaná úprava není spojena s dopady na hospodářské subjekty, se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci žádného z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje a ani nezvýhodňuje žádné z pohlaví a nestanoví odlišné podmínky.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

 Předkládaný návrh novely je v souladu se zmocněním uvedeným v § 289 odst. 3 trestního zákoníku, podle něhož vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Právní úprava, která je předmětem navrhovaného nařízení, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU a není součástí obecných právních zásad práva Evropské unie.

 

B. Zvláštní část

 

K Čl. I

K bodu 1

 Formulace obsažená v současném znění  přílohy č. 1 v bodě A. 1. vládního nařízení může působit aplikační praxi potíže při dokazování trestné činnosti podle ustanovení § 285 odst. 1 trestního zákoníku. Současná formulace zcela nerespektuje principy, na nichž jsou založeny analytické postupy používané při stanovení obsahu účinné látky konopí delta-9-tetrahydrocannabinolu (dále jen delta-9-THC) vypracované referenčními, komerčními i kriminalistickými laboratořemi jednotlivých zemí Evropské unie, neboť zcela nerespektuje skutečnost, že delta-9-THC se vyskytuje pouze v některých částech rostliny konopí. Započítáním hmotnosti rostliny včetně stonku, případně semen, se sníží celkový obsah delta-9-THC ve zkoumaném rostlinném materiálu cca 4 – 5 krát oproti užívané praxi. Obsah delta-9-THC je však nutno vztáhnout pouze k hmotnosti drti vzniklé prosítováním listů či vrcholových palic s vyloučením jiných částí rostlin. K tomuto postupu vede  metodika řešící kvantitativní stanovení obsahu delta-9-THC obsažená v metodice  řešící kvantitativní stanovení obsahu delta-9-THC (účinné látky v rostlině konopí) v Příloze č. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, podle které stanovuje obsah delta-9-THC i Národní referenční laboratoř.

Navrhuje se tedy přeformulování znění  přílohy č. 1 v bodě A. 1. tak, že se slova „z celkové hmotnosti rostliny“  nahradí slovy „v kvetoucím nebo plodonosném vrcholíku rostliny konopí (s výjimkou zrn) včetně listů“.

Z rostlin jmenovaných v nařízení vlády je tedy zákonem upraveno pouze zacházení s konopím a keřem koka. Jiné rostliny nejsou předmětem tohoto, ani žádného jiného zákona a jejich pěstování proto není možné označit za neoprávněné (žádný právní předpis podmínky jejich pěstování neupravuje).

Jiná situace by byla samozřejmě v případě, pokud by kdokoli pěstoval rostliny obsahující meskalin nebo DMT právě za účelem výroby meskalinu nebo DMT. V případě, že by byl prokázán úmysl pěstovat takové rostliny za účelem výroby výše uvedených psychoaktivních látek, mohla by být naplněna skutková podstata trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními náklady a jedy podle § 286 trestního zákoníku.

Na základě výše uvedeného se navrhuje vypuštění výše uvedených rostlin ze seznamu nařízení.