I.
Rozbor problematiky z hlediska práva EU a
mezinárodního práva
Rozbor
problematiky provedl Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 16. prosince 2010 ve věci
C‑137/09 Josemans.
-
„Provozovatel coffee shopu se v rámci své
činnosti spočívající v prodeji omamných látek, které nejsou součástí oběhu, který je pod přísným dohledem
příslušných orgánů, jsou-li používány pro lékařské nebo vědecké účely, nemůže dovolávat“ základních svobod práva EU proti vnitrostátnímu
předpisu, který jeho činnost (zcela) omezuje (bod 54 rozsudku).
-
Soudní
dvůr vychází ze základního vymezení, že „jelikož je škodlivost omamných látek, včetně omamných látek
z konopí, jako je marihuana, obecně uznána, je jejich prodej
zakázán[1]
ve všech členských státech, s výjimkou přísně kontrolovaného obchodu,
kdy jsou používány pro lékařské a vědecké účely“ (bod 36 rozsudku).
-
Následně Soudní
dvůr situuje uvedené základní vymezení do mezinárodněprávního kontextu: „Tato právní situace je v souladu
s jednotlivými mezinárodními instrumenty […], jako jsou Jednotná úmluva
Organizace spojených národů o omamných látkách, uzavřená v New Yorku
dne 30. března 1961 […]. V preambuli Jednotné úmluvy smluvní strany
prohlašují, že jsou si vědomy své povinnosti předcházet drogové závislosti
a bojovat s ní, a přitom uznávají, že lékařské využití
omamných látek je i nadále nezbytné ke zmírnění bolesti a že musí být
přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly omamné látky
k tomuto účelu k dispozici. Podle článku 4 této Úmluvy smluvní
strany přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby omezily produkci,
výrobu, vývoz, dovoz, distribuci, obchod, použití a přechovávání omamných
látek výlučně [na případy, kdy k nim dochází] pro lékařské a vědecké
účely“(body 37 a
38 rozsudku).
Závěry:
-
Omamné látky pro
jiné než pro lékařské nebo vědecké účely nejsou obchodovatelným zbožím.
V takovém případě je nutné s ohledem na mezinárodní závazky účinně
zabránit a případně sankcionovat nakládání s těmito látky.
-
A contrario omamné
látky (konopí) pro lékařské nebo vědecké účely je právem EU uznaným
obchodovatelným zbožím. Práva EU se lze v takovém případě dovolávat.
o
Z tohoto
důvodu je třeba při přípravě české legislativy dbát požadavků práva EU, jako je
dodržování oznamovací procedury dle směrnice 98/34 či zohlednit (výjimečné)
situace, které by mohly vytvářet neodůvodněná omezení přeshraničního obchodu
s omamnými látky pro lékařské nebo vědecké účely[2].
-
Vymezení a regulace omamných látek pro lékařské nebo
vědecké účely na straně jedné a jejich použití pro jiné účely na straně druhé
je zcela v souladu s mezinárodními závazky.
Varianta 0:
zachování současného stavu – zachování zejména § 24 zákona o návykových látkách
zakazující pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC.
Nevýhody:
-
Nedojde k legálnímu
využití konopí nemocnými, jež budou na černém trhu shánět nevyhovující konopí
pěstované výlučně za omamnými účinky (viz níže Varianta 1).
-
Léčba běžnými a
dražšími léčebnými přípravky bude dále dopadávat na státní rozpočet.
Varianta 1:
Při zachování zákazu pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC umožnit
regulovaný dovoz z Nizozemska – odpovídá současnému poslaneckému návrhu, kterým
se mění zákon o léčivech.
Nevýhody: cenová nedostupnost, produkt bude drahý a nevyhovující jak pro pacienty, tak pro výzkum, který bude tímto zcela zastaven
-
Nevyhovující
odrůdy: prodávané v nizozemských coffe shopů a vypěstované
k maximalizaci omamných účinků, tj. obsahující příliš velké množství THC,
a naopak obsahující příliš malé množství léčebné látky CBD.
o
Z Nizozemska
mají být dováženy pouze 3 odrůdy, což řadě nemocných nebude vůbec vyhovovat
(účinky jednotlivých odrůd konopí mohou být až zcela protichůdné, nehledě na
fakt individuálně odlišných reakcí u jednotlivých nemocných, existuje 2 tisíce
genetik konopí, např. ve výzkumu „Konopí je lék“ bylo pracováno s více než
100 odrůdami)
-
Vysoká cena: dána
náklady na vypěstování v zahraničí a nutností hrazení nákladů za
koncesionovaný dovoz. Finální produkt bude značně dražší než v případě
kontrolovaného pěstování v ČR. Vyvstává otázka, do jaké míry bude účinná
léčba finančně přístupná, pravděpodobně bude cenová nedostupnost klíčovou
bariérou!
-
Ztížení účinného
výzkumu a vytváření metodiky používáním nevhodných dovezených odrůd např. při pokusech
získávání léčebních přípravků z konopí bez omamných účinků.
Varianta 2:
Umožnit regulované pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC
Nevýhody:
-
Nelze garantovat
zneužití – což ale obdobně platí i pro
předchozí varianty.
Výhody:
-
Léčba a výzkum
s vyhovujícím a levným konopím, optimalizace metodiky.
-
Možnosti
vytváření konkurenceschopných léčebných produktů bez omamných účinků a
jejich následné prosazování na cizích trzích[3]. Vytváření prostředí pro investice a vznik vysoce
kvalifikovaných pracovních míst. Rozvoj obcí, lázeňství apod.
-
Snížení dopadů
léčby nemocných na státní rozpočet. Snížení kontaktu mladé populace
s dealery drog („zakázané ovoce chutná nejvíce“).
Způsoby provedení (závislé
na stupni vývoje metodiky):
1. Regulace drobného pěstitelství pro soukromé účely
nemocných
a. Nejjednodušší
varianta: znovuzavedení policejního měření THC pro odrůdy do 0,3% THC (THC
měřeno z celého váhového objemu rostliny) platné do 1.1.2012, změněno
nařízením vlády 3/2012 Sb.[4],
což by ve spojení § 29 zákona o NL umožňovalo pěstování do a nad 100 m2 většiny léčivých
odrůd konopí a současně by nešlo o divokou legalizaci a pěstování konopí
s vysokým podílem THC (tzv. marihuana).
b. Registrace a dozor jednotlivě pěstovaných rostlin s THC
nad 0,3 % na základě lékařského doporučení předepisující vhodnou odrůdu na
jednotlivé nemoci.
2. Regulace výzkumu umožňující vytvářet účinnou metodiku.
3. Regulace podmínek pro uvádění na trh dle stupně
omamnosti.
a. Lékařský předpis a výdej v lékárně v případě
konopí či léčebných přípravků z konopí s omamnými účinky (byť jen
drobnými).
b. Uvádění léčebných přípravků z konopí bez omamných
účinků na trh, přičemž konkrétní modality[5] prodeje budou rovné těm, které platí pro ostatní
léčebné přípravky použité pro stejné indikace.
[1]
K porozumění nutno dodat, že prodej konopí coffe shopy v Nizozemsku za
omamnými účinky není právně legalizován, nýbrž pouze tolerován.
[2]
Viz § 8 odst. 5 zákona o návykových látkách, jež zohledňuje zásadu
nediskriminace občanů EU a umožňuje vydání povolení k nakládání
s návykovými látky i osobám usazeným v jiných členských státech.
[3]
Např. proč by v ČR vyrobený účinný konopný krém
bez jakýchkoliv omamných účinků neměl smět konkurovat na zahraničním trhu
s krémem Nivea? V takovém případě by šlo o omezení volného pohybu
zboží.
[4]
Nařízení vlády nebylo oznámeno dle směrnice 98/34 a je dle judikatury ve věci
C-194/94 CIA nevymahatelné.
[5] Tj. zda bude přípravek z konopí
bez omamných účinků prodán na lékařský předpis či ve volném prodeji.
