Ministerstvo
spravedlnosti
7. listopadu 2012
7. listopadu 2012
Věc: žádost o
poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb.
Žadatel: Dušan Dvořák, nar.
12.ledna 1962, Tylova 2, 779 00 Olomouc
Žádost I: Žádost se týká
promítnutí v příloze uvedeného rozsudku Soudního dvora EU do právní praxe ČR a žádosti žadatele o informaci,
zda, kdy a jakým úkonem ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní
zastupitelství ČR vydalo v souvislosti s uvedeným rozsudkem Soudního dvora
EU ve věci C‑137/09 vůči orgánům činným v trestním řízení nějaký obecný závazný pokyn, předpis
apod., aby bylo uznáváno platné mezinárodní právo, ústava i zákony a nebyla zcela
systémově zneužívána police a trestní právo, jak občané mnoho let oprávněně
kritizují, a bylo politiky i státními orgány nepravdivě veřejnosti tvrzeno, že
občané – údajně právě v souladu s úmluvami OSN a v jejich
důsledku - nesmějí bez povolení úřadům do 100 m2/občana pěstovat a zpracovávat rostlinu konopí s obsahem nad 0,3% THC k terapeutickým
a badatelským (pokusnickým) účelům, když formuláře do 100 m2 odmítá stát vydat pro
každého pěstitele legálního konopí, a tak mj. jednají v souladu s § 29 a 5, odst. 5 zákona o
návykových látkách, zákonem o zdraví lidu, občanským zákoníkem, zákonem o
sdružování občanů apod.
Policie však stále
provádí tzv. neodkladné úkony a s presumpcí viny znehodnocuje občanům veškerou
úrodu konopí a nezákonné jednání policie spočívající nejen v systematicky
konaném ohrožení práv chráněných trestním zákoníkem (právo na důstojnost,
zdraví, vědecký výzkum, ochranu majetku apod), ale i v nezákonném měření
THC v konopí policií dle metodiky pro pašeráky drog (z vzorku zpravidla
květu jako u prodejců marihuany, která má zpravidla v ČR na černém trhu 15
i více % THC a blíží se hašiši, nikoliv zemědělské metodiky a definicí měření
THC dle zákona o návykových látkách max. do 10 dne od odkvětu a trestního
zákoníku. Toto nezákonné jednání policie však obligatorně kryje státní
zastupitelství a soudy a platné zákony a nadřazené právní normy jsou ignorovány.
Při vědomí, že policie „v terénu“ může legalitu a legimitu pěstování
konopí jednoduše posuzovat v souladu s § 31, odst. 1 trestního zákoníku i
podle běžné legitimace pěstitele, když občané společensky prospěšného jednání
nemohou dosáhnouti jinak a na 100 -500 tisíc ročně na marihuanu
z Holandska v české lékárně nebudou mít peníze a zvláště, když vědí,
že jim žádná holandská marihuana s vysokým obsahem THC (až 19%) nepomůže,
ale léčivé konopí ano. Je nutnost policie znát souvislosti § 29 a 5, odst. 5 zákona o
návykových látkách a především § 2, odst. 1, pism. a) zákona o Policii ČR. Domnívám se, že takovýto obecně závazný
pokyn obsahující jak odkaz na mezinárodní právo, tak § 31, odst. 1 trestního
zákoníku, tak výše a níže uvedené právní normy by být vydán měl ( možná i ze zákonné povinnosti v přístupové
smlouvě k EU, nevím), ale zda se tak stalo, nevím stejně, jako to, co tento úkon
obsahuje.
Žádost II Pokud ministerstvo
spravedlnosti či nejvyšší státní zastupitelství v této věci žádný obecně
závazný právní pokyn nevydalo a nesjednotilo
tak pro státní zastupitelství a policii právo OSN, evropské a české právo, sdělte mi, kdo je za toto jednání (agendu)
na ministerstvu spravedlnosti či NSZ konkrétně odpovědný, neboť
důsledky mají – kromě škod na rozpočtu - charakter zločinů proti lidskosti a je
potřeba najít odpovědné osoby kryjící mj. byznys drogové a farmaceutické lobby
na úkor práv občanů. Podotýkám, že 21. května 2012 byl prostřednictvím notifikace
č. 2012/329/CZ notifikován do
té doby neoznámený zákon o návykových látkách (od vstupu do EU a od první novelizace ZoNL
v květnu roce 2004!), čímž
ČR implicitně potvrzuje právní pozice žadatele, že trestní zákoník má být
oznámen dle směrnice 98/34 ES a dosud není u ES notifikován a za toto a způsobené škody je také někdo
odpovědný (pokud víte kdo, sdělte rovněž)! Trestní zákoník v § 289 odst.
3 udělil pravomoc vládě definovat mj. způsob měření THC v konopí, legální
a nelegální odrůdy konopí apod., čili jednoznačně technické předpisy spadající
do režimu 98/34 ES se všemi důsledky nenotifikace dle rozsudků SDEU (např.
C-20/05, C‑267/03, C-390/99). K § 289 TZ vztažené nenotifikované nařízení vlády
č. 455/2009 Sb. bylo 5.1.2012 nahrazeno
opět nenotifikovaným vládním nařízením č. 3/2012 Sb., které bylo vedeno snahou („odborníků“
poskytujících – možná i záměrně - právně vadné podklady vládě prostřednictvím
ministerstva spravedlnosti) dosavadní nezákonné policejní měření THC
v rostlině konopí legitimizovat a legalizovat alespoň od roku 2012, avšak
opět se tak dělo v rozporu se zemědělskou metodikou a měření THC
v rostlině konopí (maximálně do 10 dne do odkvětu), zákony, nadřazenými
právními normami a mezinárodními závazky ČR.
Děkuji za Váš zájem
a jsem s pozdravem
Příloha:
Rozbor problematiky terapeutického a badatelského
užití konopí provedl Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 16. prosince 2010
ve věci C‑137/09 Josemans.
- „Provozovatel coffee
shopu se v rámci své činnosti spočívající v prodeji omamných látek,
které nejsou součástí oběhu, který je pod přísným dohledem
příslušných orgánů, jsou-li používány pro lékařské nebo vědecké účely, nemůže
dovolávat“ základních svobod práva EU proti vnitrostátnímu předpisu, který
jeho činnost (zcela) omezuje (bod 54 rozsudku).
- Soudní dvůr
vychází ze základního vymezení, že „jelikož je škodlivost omamných
látek, včetně omamných látek z konopí, jako je marihuana, obecně uznána,
je jejich prodej zakázán[1] ve
všech členských státech, s výjimkou přísně kontrolovaného obchodu, kdy
jsou používány pro lékařské a vědecké účely“ (bod
36 rozsudku).
- Následně Soudní dvůr situuje
uvedené základní vymezení do mezinárodněprávního kontextu: „Tato právní
situace je v souladu s jednotlivými mezinárodními instrumenty […],
jako jsou Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách,
uzavřená v New Yorku dne 30. března 1961 […]. V preambuli Jednotné
úmluvy smluvní strany prohlašují, že jsou si vědomy své povinnosti předcházet
drogové závislosti a bojovat s ní, a přitom uznávají, že lékařské
využití omamných látek je i nadále nezbytné ke zmírnění bolesti
a že musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly
omamné látky k tomuto účelu k dispozici. Podle článku 4 této
Úmluvy smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby
omezily produkci, výrobu, vývoz, dovoz, distribuci, obchod, použití
a přechovávání omamných látek výlučně [na případy, kdy k nim dochází]
pro lékařské a vědecké účely“(body 37 a 38 rozsudku).
Závěry:
- Omamné látky pro jiné než pro
lékařské nebo vědecké účely nejsou obchodovatelným zbožím. V takovém
případě je nutné s ohledem na mezinárodní závazky účinně zabránit a
případně sankcionovat nakládání s těmito látky.
- A contrario omamné látky
(konopí) pro lékařské nebo vědecké účely je právem EU uznaným obchodovatelným
zbožím. Práva EU se lze
v takovém případě dovolávat. Z tohoto
důvodu je třeba dle směrnice 98/34 ES zohlednit situace, které by mohly
vytvářet neodůvodněná omezení přeshraničního obchodu s omamnými látky pro
lékařské nebo vědecké účely[2].
-
Vymezení a regulace
omamných látek pro lékařské nebo vědecké účely na straně jedné a jejich použití
pro jiné účely na straně druhé je zcela v souladu s mezinárodními
závazky.
Poznámky:
[1] K porozumění
nutno dodat, že prodej konopí coffe shopy v Nizozemsku za omamnými
účinky není právně legalizován, nýbrž pouze tolerován.
[2] Viz § 8 odst. 5
zákona o návykových látkách, jež zohledňuje zásadu nediskriminace občanů EU a
umožňuje vydání povolení k nakládání s návykovými látky i osobám
usazeným v jiných členských státech.
